rehabilitace@bohnice.cz (+420) 284 016 518

Vývojové poruchy řeči I.

Vývojové poruchy řeči (VPŘ) se vyskytují u relativně velkého počtu dětí, lehčí poruchou řeči trpí asi 40 % dětí předškolního věku (Dlouhá, 2012). Jejich léčba probíhá nejčastěji v předškolním období a zajišťuje ji klinický logoped. V současné době se k VPŘ přistupuje komplexněji a jejich léčbou se zabývají také ergoterapeuti a fyzioterapeuti. Obě odbornosti se věnují terapii jemné a hrubé motoriky, orofaciální oblasti, ale každá odbornost v rámci svých kompetencí. Ergoterapeuti pracují i s kontextem paměti, orientace, sluchové, zrakové a hmatové percepce. Ergoterapeuti se celkově mohou podílet na terapii v oblasti vnímání. U dětí s VPŘ to je zejména oblast zrakového a sluchového vnímání, dále jde o podporu myšlení a pozornosti, ale také schopnosti orientace v prostoru. Fyzioterapeuti se na léčbě podílejí formou fyzického cvičení a manuálních technik.

VPŘ vznikají při nitroděložním vývoji miminka, v období kolem porodu a také v době prvního roku života. Řeč je nedílnou součástí lidské komunikace. Představuje klíčovou složku pro vývoj kognitivních funkcí, je důležitá pro rozvoj osobnosti dítěte, ale také pro rozvoj jeho motorických dovedností. Neléčená porucha řeči může negativně ovlivnit dítě ve společnosti. Později neošetřená porucha řeči nepříznivě zasahuje do procesu učení a profesní orientace. Pokud VPŘ nejsou správně a včas diagnostikovány a vhodně léčeny, mohou přetrvávat nebo se zhoršovat v dalším období až do dospělosti.

Ve vývoji řeči je rozhodující prvních šest let života. Vývoj každého dítěte je individuální, stadium řečového rozvoje je nutné vždy posuzovat v souvislosti s celkovým zdravotním stavem a psychomotorickým vývojem.

Podmínky pro fyziologický rozvoj řeči představují:

  • vhodně stimulující prostředí,
  • správné řečové vzory,
  • neporušený sluch – i minimální sluchové ztráty do 40 dB mohou ovlivňovat řeč (sekretorická otitida nebo časté katary dýchacích cest).

Dále je klíčová absence výraznější anatomické nebo funkční patologie v oblasti:

  • dýchacího,
  • fonačního,
  • artikulačního ústrojí (hlasivky, nos a nosohltan, patrohltanový uzávěr, chrup, čelisti, hybnost jazyka, stav podjazykové uzdičky a další),

Neporušené by měly také být funkce:

  • neurologické,
  • psychiatrické,
  • senzorické.

Vliv na řeč mohou mít mentální retardace, poruchy autistického spektra, dětská mozková obrna, těžká zraková a sluchová porucha. Z toho vyplývá, že diagnostice některých specifických VPŘ předchází řada speciálních vyšetření zraku, sluchu, orofaciální oblasti, neurologické vyšetření, EEG, psychologické vyšetření, ORL vyšetření i ortodontické vyšetření.

Etapy vývoje řeči dítěte lze rozdělit do několika období. Doba do 1 roku představuje předřečové stadium, jež je charakterizováno fyziologickou nemluvností. Kolem 12 měsíců se objevují první slova s významem. V období kolem 2 let dítě utváří jednoduché věty a otázky („co je to?“).

V době kolem 3. roku končí období prodloužené fyziologické nemluvnosti, objevuje se otázka „proč?“. Dítě si začíná osvojovat gramatickou strukturu slov a vět. Období kolem 4. roku se nazývá stadium intelektualizace, protože roste slovní zásoba, výrazně se zkvalitňuje sluchové vnímání. Kolem 5. roku dochází k zpřesnění výslovnosti většiny hlásek. Zhruba v době kolem 6.–7. roku dochází k ukončení vývoje řeči, dítě zvládá souvislé vyprávění děje a používá souvětí.

Nejčastěji vyskytující se poruchou řeči je dyslálie, druhou nejčastěji léčenou poruchou je vývojová dysfázie. K dalším VPŘ se řadí opožděný vývoj řeči, verbální dyspraxie, verbální dysfluence a vývojová dysartrie. VPŘ se mohou vyskytovat u dítěte zcela izolovaně nebo mohou být spojené s dalšími poruchami, například specifickými poruchami učení, motorickou dyspraxií a poruchou jemné motoriky. Například vývojová dysartrie se nevyskytuje izolovaně, ale nejčastěji je součástí neurologického onemocnění dětské mozkové obrny (DMO). Verbální dyspraxie se nejčastěji vyskytuje spolu s motorickou dyspraxií. Naopak verbální dysfluence a opožděný vývoj řeči nemusí být spojeny s žádnou další specifickou poruchou.

Léčba VPŘ by měla být dlouhodobá, komplexní a multidisciplinární. Samotné léčbě řeči se věnuje klinický logoped, dalšími odborníky, kteří se věnují dětem s VPŘ, jsou fyzioterapeuti, ergoterapeuti a speciální pedagogové.

Zdroje

https://www.prolekare.cz/casopisy/otorinolaryngologie-foniatrie/2012-4/klasifikace-poruch-detske-reci-od-seemana-k-dnesku-39664

https://www.prolekare.cz/casopisy/listy-klinicke-logopedie/2021-1-32/neurogenni-dysfluence-128707

http://www.logopedie-fritzlova.cz/

https://www.pediatriepropraxi.cz/artkey/ped-201304-0008_Vyvojove_poruchy_reci.php