rehabilitace@bohnice.cz (+420) 284 016 518

Jak zlepšit efekt fyzioterapie a ergoterapie oslovením našich smyslů

Co to je senzorická integrace?

Pojem senzorická integrace vnímáme nejen jako teorii, ale schopnost nervového systému, a především jako terapeutický přístup vyvinutý v 70. letech 20. století ergoterapeutkou A. Jean Ayres.

Senzorická integrace neboli smyslové zapojení mozku pomůže zlepšit zdravotní stav a zvýšit efekt fyzioterapie a ergoterapie, ale jak? Jedná se terapii obohacenou o smysly, jako je zrak, čich, sluch, hmat a chuť. Hmatové čití můžeme ještě rozlišit o čití tepla a chladu, o povrchové a hluboké čití a vnímání vibrací. Tím, že cíleně smysly potlačíme nebo je naopak stimulujeme, můžeme změnit naše vnímání a do jisté míry ovlivnit i bolest, ale také naše emoce (pocity) a zvýšit kvalitu pohybu. Ovlivněním smyslového vnímání lze také zlepšit účinek relaxace, který má blahodárný vliv na další proces učení, myšlení a celkově proces uzdravování.

Aplikace ve fyzioterapii a ergoterapii

Ve fyzioterapii a ergoterapii to prakticky znamená obohacení o několik technik, během terapií využíváme mnoho pomůcek – pomůcky hmatové, vibrační nebo proprioceptivní. Každému člověku ale pomáhá něco trochu jiného.

Jaký je princip senzorické integrace?

Koncept smyslové integrace je postavený na zkušenosti z praxe, kdy se zjistilo, že pokud se mozku podaří zapojit smyslové vjemy, lépe se adaptuje na prostředí, a to se projeví například i v chování jedince nebo v jeho schopnostech se učit. Ve fyzioterapii smyslovou integraci využíváme v kombinaci s některými dalšími technikami, které ovlivňují bolest nebo rozsah pohybu. Se zlepšením vnímání (percepcí) souvisí i zlepšení našeho pohybu, možnost rychlejší regenerace po zlomeninách či operacích. Můžeme také docílit větší schopnosti relaxace a rychlejší regenerace nejen po fyzické, ale i psychické stránce.

Obecně lze shrnout, že koncept senzorické integrace se opírá stejně jako jiné moderní metody léčby bolesti o plasticitu mozku (CNS), o vývojovou posloupnost zapojení smyslů, hierarchickou organizaci mozku a o poznatek, že zapojení jednotlivých smyslů napomáhá naší adaptaci a naopak. Posledním předpokladem je fakt, že tato integrace je možná senzomotorickou aktivitou.

Multisenzorické prostředí a prvky senzorické integrace umí fyzioterapeuti a ergoterapeuti využívat efektivně nejen ke stimulaci, ale i k relaxaci jednotlivců. Některé relaxační metody využívají smyslového zapojení, jako je aromaterapie, masáž nebo relaxační hudba spojená s cvičením aj. Ve fyzioterapii se tyto metody využívají podobným způsobem, ale jen cíleně. Dbá se na to, aby nebyly využívány všechny najednou nebo po příliš dlouhou dobu, aby nedošlo k přetížení mozku.

Jak na to?

Například někdy je vhodné namísto pouhého doteku rukou nebo měkkým míčkem použít vibraci, která patří k prvním smyslovým vjemům, jež miminko v děloze vnímá. Namísto obyčejné pokrývky využijeme tzv. zátěžovou deku, která proprioceptivním působením může vyvolat rychlejší a hlubší nástup relaxace a utlumí povrchové vjemy. Někdy cíleně ztlumíme světlo anebo naopak barvy v terapeutickém prostoru zvýrazníme, aby se docílilo barevného kontrastu pro kvalitnější provedení pohybu. Mnozí klienti mají rádi stimulační podložky, po kterých lze nejen chodit. Některé vůně, aplikované i velmi krátkodobě, mohou navodit intenzivní relaxaci a zklidnění, některé naopak stimulují náš mozek k aktivitě atd.

Něco navíc

Spojením cvičení nebo manuální metody se senzorickým vjemem lze tedy docílit dobrého efektu. Další využití integrace smyslů nacházíme například v prostředí Snoezelen místnosti. Pojem Snoezelen vznikl kombinací dvou holandských slov „snuffelen“ (čichat, zkoumat) a „doezelen“ (odpočívat, relaxovat). V anglicky mluvících zemích se rozšířil pojem „multisensory environment“, tedy multisenzorické, vícesmyslové prostředí. Tuto metodu využíváme v odhlučněné místnosti s tlumeným světlem, kde jsou umístěné zrakové, sluchové i čichové podněty, které mají být pacientovi příjemné. Člověk zde zažívá smyslově příjemné pocity, smyslem toho je, aby se klient cítil bezpečně. Metodu lze využít pro relaxaci a uvolnění nebo naopak pro určitou stimulaci a rozvoj funkce, která je například oslabená. Snoelezen je nejčastěji využíván u lidí se speciálními potřebami. Z klinické praxe máme zkušenosti, že i pro dospělého nebo dítě bez speciálních potřeb by takový zážitek nebo alespoň prvky Snoezelenu mohly být velmi přínosné při léčbě bolesti pohybového aparátu nebo při eliminaci nadměrného stresu.