Účelem tohoto textu je shrnout základní vybrané poznatky o běhu (a pohybu obecně) z perspektivy bio-psycho-sociální rehabilitace. Poznatky uvedené v textu navazují na volnočasovou aktivitu „Kondiční (terapeutický) běh“ v rámci programu PN Bohnice, využít je však mohou všichni pacienti, kteří prošli komplexní léčbou závislosti.
Člověk a pohyb
Pohyb je jedna ze základních vlastností života. Lidské tělo je stvořeno k pohybu. Zároveň nám pohyb umožňuje lépe vnímat své tělo a sebe sama, skrz pohyb se zrcadlí vnitřní stav člověka a naopak. Přirozeného pohybu v dnešní době spíše ubývá. Sport je určitá kompenzace sedavého způsobu života, do kterého je člověk tlačen různými vlivy moderní doby.
Proč je pohyb důležitý?
Pohyb má v životě člověka nezastupitelné místo. Přiměřený pohyb má dobrý vliv na celkové tělesné i duševní zdraví.
Vliv na somatickou stránku člověka
Pod pojmem „somatická stránka“ se skrývá stav samotného pohybového aparátu, všechna onemocnění projevující se na těle (ne na duši) a různé další fyziologické procesy.
- Zvýšení fyzické zdatnosti, svalové síly a celkové kondice.
- Prevence chronických neinfekčních onemocnění (známé též pod pojmem „civilizační“ onemocnění), jako je například diabetes mellitus 2. typu (cukrovka), obezita, nesprávné hodnoty cholesterolu a lipoproteinů v krvi apod.
- Snížení rizika vzniku srdečních infarktů, mozkových mrtvic nebo jiných srdečních a oběhových onemocnění (např. vysokého krevního tlaku).
- Pohyb působí jako prevence plicních onemocnění a ovlivňuje celkovou imunitu člověka.
- Přispívá ke zdravému stárnutí, působí jako prevence demence (vč. Alzheimerovy choroby) a jiných neurodegenerativních onemocnění (např. Parkinsonovy choroby).
- Pomáhá zlepšit krátkodobou paměť.
- Zlepšuje se kontrola nad pohybem, rovnováha a hbitost.
- Pohyb prodlužuje život a dělá ho kvalitnějším.
Vliv na psychickou stránku člověka
Máme-li se na zdraví dívat komplexně, je třeba se zabývat i působením pohybu na psychiku člověka.
- Během pohybu se do organismu uvolňují látky, které v člověku vyvolávají blažený pocit štěstí (např. dopamin, endorfiny atp.)
- Pohyb zvyšuje sebevědomí, víru ve vlastní schopnosti a dává pocit sebeurčení.
- Zlepšení nálady.
- Pohyb pomáhá vypořádat se se stresem.
- Přestože se během pohybu energie spotřebovává, aktivně žijící lidé jsou plní energie a mají více radosti ze života.
Pohyb jako součást života
Jak naznačuje předchozí text, je důležité se naučit zapojovat pohyb do života v podobě různých sportů nebo pohybových aktivit přirozeně zapojených do kontextu celého dne.
Z dobře dostupných a jednoduchých sportů můžeme jmenovat například jízdu na kole, in-line bruslení, nordic walking, plavání, cvičení s vlastní vahou, různé míčové hry s přáteli nebo právě běh, kterému se bude věnovat následující část tohoto textu. Příjemnou rekreací může být též procházka, venčení pejska nebo pěší turistika. Další velmi vhodnou a dostupnou pohybovou aktivitou je jóga, u které existuje spoustu online lekcí a videí na Youtube nebo přímo lektorovaných hodin.
Nemusí se vždy jednat o „cílené“ pohybové aktivity, naopak je důležité zapojit jakýkoliv pohyb do denního programu – občas vynechat dopravní prostředek a místo toho část vzdálenosti zdolat pěšky či na kole, jezdit do práce na kole nebo aktivně vyjít schody namísto vyvezení se výtahem a eskalátory. Pro naše tělo je také velmi důležité zkracovat dobu nečinnosti (např. sezení u počítače, koukání na televizi). Nečinnost bychom měli co nejčastěji přerušovat – protáhnout se, projít se, uvědomit si pozici našeho těla a napřímit se.
Pozor! Dlouhodobá pohybová aktivita o příliš vysoké intenzitě podporuje závislé chování a může spustit bažení! Tento mechanismus funguje na základě potlačení schopnosti inhibice. Jedná se o schopnost záměrně potlačit automatické nebo doposud zažité (respektive nevhodné) odpovědi. Představme graf závislosti míry bažení na intenzitě pohybové aktivity, kde na ose X bude znázorněna intenzita pohybové aktivity a na ose Y bude znázorněna míra bažení. Tento graf má tvar písmene U – nejnižší míra bažení nastává při/po pohybové aktivitě o střední intenzitě. Pohybová aktivita o nízké intenzitě na člověka „příliš nepůsobí“. Pohybová aktivita o vysoké intenzitě naopak potlačuje zmiňovanou schopnost inhibice, díky čemuž se spouští bažení. Pro pochopení je tento princip velmi zjednodušeně zobrazen na následujícím obrázku:
Tento graf je pouze ilustrativní, ve skutečnosti je situace poněkud složitější. Červený bod značí pomyslnou optimální intenzitu pohybové aktivity, kdy bude míra bažení a závislého chování nejnižší. Jedná se o pohybovou aktivitu o střední intenzitě, pro každého však střední intenzita znamená něco jiného.
Kochejte se přírodou